Alandy – cyklistický ráj

Alandy – cyklistický ráj

Součástí Finska je málo známá ostrovní oblast známá jako Alandy (Åland), kterou najdeme v Botnickém zálivu. Jde o zvláštní geopolitický celek, který sice patří k Finsku, ale mluví se na něm Švédsky. Alandy mají vlastní parlament, vlajku a vydávají dokonce i vlastní poštovní známky.

Souostroví Alandy je tvořeno asi 6500 ostrovy a ostrůvky, které najdeme v Botnickém zálivu mezi finským Turku a švédským Stockholmem. Ostrovy jsou převážně rovinaté, nejvyšším bodem je Orredals Klint měřící 129 metrů. Hlavním a největším ostrovem je Aland, na němž najdeme také hlavní město Marienhamn. S okolními ostrovy je spojen mostem a přívozem. Dalšími významnými ostrovy jsou Sund se středověkým hradem, ostrov Finstrom s významným kostelem St. Mikaela či ostrov Saltvik, kde najdeme rozsáhlé vikinské pohřebiště.

V současnosti ostrovy obývá cca 26 tisíc lidí, kteří se živí především rybolovem, zemědělstvím a také turistickým ruchem. Alandy jsou významným rekreačním centrem pro Finy i Švédy a proto zde byly vystavěny četné rekreační domy. Rozvíjející se cestovní ruch přináší dostatečný hospodářský a ekonomický rozvoj. Turistů sem každoročně přijede kolem 2 miliónů. Největší počet obyvatel se zdržuje na největším ostrově v hlavním městě Marienhamm a na pár dalších ostrovech. Na mnoho z nich se lze dostat pouze vlastním člunem či osobní lodí. Ostatní ostrovy jsou propojeny mosty a přívozy, což umožňuje se na nich pohybovat i autem.

Autor: Henri Sivonen

První osadníci přišli na Alandy před 6000 lety. Také zde zůstalo dochováno mnoho pohřebních míst z doby železné a bronzové. V dobách Vikingů byly ostrovy důležitým přístavem a obchodním centrem, což dokazuje šest dochovaných pevností z té doby. Během severské války v letech 1700 – 1721 většina obyvatel z ostrovů utekla před Rusy do Švédska. Rusové se pak na ostrovy vrátili ještě roku 1740 a 1809. V roce 1917 získalo Finsko nezávislost, Alandy tak byly pod velkým tlakem. Usilovalo se o připojení ostrovů ke Švédsku, které bylo nejen bývalou mateřskou zemí, ale i zdrojem jazykové a kulturní identity. Finsko se ale odmítlo vzdát své ostrovní oblasti. Švédsko-finské spory byly nakonec ukončeny roku 1921, kdy byl ostrovům Alandy udělen statut samosprávné, demilitarizované a neutrální provincie v rámci Finské republiky. Dnes jsou Alandy jakýmsi malým Švédskem na finském území. Zdejší obyvatelé si více uvědomují dění ve Stockholmu než v Helsinkách. V roce 1995 se souostroví společně s Finskem připojilo k Evropské Unii. Oficiální měnou je tak euro, ale většina míst akceptuje také švédskou korunu.

Na Alandách je mírné podnebí s průměrnou roční teplotou 5,8 stupňů Celsia. Pokud plánujete návštěvu ostrovů, jsou nejvhodnějšími měsíci květen nebo září, kdy je budete mít téměř sami pro sebe. Mimo tyto měsíce se příliš nevyplatí na ostrovy jezdit, protože je pramálo zařízení a obchodů otevřeno, navíc zdejší zimy bývají hodně deštivé a větrné. Během hlavní letní sezóny Alandy zaplní Švédi a Finové užívající si prázdnin kempováním a jízdou na kole. Rovinatý terén je ideální pro cyklistiku. Téměř na každém kroku je možné si vypůjčit kolo, v létě je tak na zdejších silnicích více kol než aut. Další velkou atrakcí je i voda, díky ní se zde můžete věnovat plachtění, jízdě na kajaku, rybařit nebo se jen tak brouzdat mezi ostrovy.

Autor: Ian Oliver

Mezi finskými Alandami a pevninou najdeme největší soustavu malých skalnatých ostrůvků táhnoucích se v délce 80 km, kterým se říká šéry. Ty vznikly v dávných dobách z klesající, prastaré paroviny Baltského štítu. Na vzniku ostrůvků se velkou měrou podílely ledovce doby ledové, které je vybrousily a vyhladily. Kolem ostrůvků je skalnaté pobřeží a samotné ostrovy jsou převážně zalesněné. Přestože některé vnější šéry jsou jen skalnaté a je na nich patrný velký vliv větru a moře, každé léto zde najdeme množství nejrůznějších druhů rostlin. Kvete zde pažitka, heřmánkovec přímořský, na písečných ostrovech se vyskytuje a vykvétá rozchodník ostrý a jahodník. Díky nízkému obsahu soli v Baltském moři se na ostrovech dobře daří také děhelu lesnímu, děhelu lékařskému pobřežnímu, borytu barvířskému, lnici květeli a kostřavě.

Rozvoj turistiky má zásadní vliv na proměny kulturní krajiny, která po staletí oplývá druhovou rozmanitostí. Pro ochranu této jedinečné přírody byl na Alandách založen národní park. Kolem 1000 ostrovů je také zahrnuto do mezinárodní biosférické rezervace o rozloze 4200 km2. Některé větší ostrovy se vyznačují velmi kvalitní a úrodnou půdou. Převažují smíšené lesy borovic, smrků a bříz a občas se mezi ně přimísí také duby, olše a osiky. Na těchto místech nechávali místní rolníci pást svůj skot. Vznikly tak louky porostlé stromy a množstvím pestrobarevných květin. Vyskytuje se zde převážně pryskyřník prudký, pryskyřník hlíznatý a hvozdík kropenatý.

Autor: Ian Oliver

Rovné kosené louky i spodní větve stromů byly používány jako krmivo pro skot na zimu. Jelikož jsou některé ostrovy již delší dobu opuštěny, hrozí této kulturní krajině zánik, neboť několik silných přírodních druhů vytlačuje ty ostatní. Ve stínu borovicových lesů nenajdou zdejší rostliny dostatek světla pro život. Obyvatelé osídlených ostrovů však usilují o zachování této rozmanité a jedinečné krajiny, proto zde stále udržují tradiční způsob obhospodařování. V tom jim pomáhá správa národního parku.

Zvířena tohoto ostrovního světa je dosti bohatá, zastupuje ji kolem 25 druhů savců. Najdeme zde jak malé hlodavce, tak i velké losy, kteří obývají hlavně ostrovní lesíky. Jelikož jsou losi dobrými plavci, není pro ně problém se pohybovat mezi jednotlivými ostrůvky. Zahlédnout můžeme také tuleně kuželozubé i baltské tuleně kroužkované, kteří dnes patří mezi velmi ohrožené druhy.

Ostrovy jsou domovem i pro 132 druhů ptáků, kteří zde vyvádějí své mladé. V období, kdy sedí na vejcích, jsou ostrovy pro veřejnost uzavřeny a vstup na ně je zakázán. Hemží se to zde racky, rybáky, alkami malými, černými alkouny obecnými. Z ohrožených ptáků je možné zahlédnout rybáka velkozobého a poláka kaholku. Oblohu křižují také orli mořští, kteří byli ještě nedávno na pokraji vyhynutí. V oblasti šérů najdeme také pestrý podmořský svět, kterému se přizpůsobila chaluha bublinatá, žaludovci, zelené a červené mořské řasy i zvláštní druh listonohů letních. Těchto pár druhů se zde často docela silně přemnožuje. Zdejší voda je totiž pro sladkovodní živočichy příliš slaná a pro mořské zase příliš sladká.

- jap -

Předchozí články z Finska:
Naantali – ve světě Mumínků
Jyväskylä – odkaz Alvara Aalta
Inari – centrum sámské komunity
Lahti
Ruka – kam jezdí Finové na lyže

Článek byl zobrazen 10 565 krát.