Národní park Oulanka

Národní park Oulanka

Národní park Oulanka je považován za nejkrásnější a nejoblíbenější park celého Finska. Se svou rozlohou 270 km čtverečních je také největším parkem v zemi. Založen byl v roce 1956 a v dnešní době stále uchovává překrásnou a nedotčenou severskou přírodu.

Park se rozprostírá nedaleko ruských hranic a severního polárního kruhu, v krajích Kuusamo a Salla na rozhraní severovýchodní Karélie a jižního Laponska. V ruské Karélii na něj navazuje další národní park Paanajärvi. Název Oulanka pochází ze starolaponštiny a stejně je pojmenována také řeka, která tudy protéká. Národní park tak tvoří povodí řeky Oulanka, která vtéká do jezera Paanajärvi a pokračuje do Bílého moře. Jejími přítoky jsou říčky Kitka, Savina, Maaninka a Aventa zařezávající se do skal, čímž vytváří kaňonovitá údolí. Místy se setkáte s mohutnými peřejemi a vodopády, jako například Kiutaköngas, Taivalköngas nebo Jyrävä.

Příroda v národním parku je naprosto jedinečná, geograficky ji můžeme přiřadit k jižnímu Laponsku. Vegetace je tak velmi rozmanitá a pestrá, nalezneme zde více jak 500 rostlinných druhů. Na severu parku se rozkládají rozsáhlé bažiny a rašeliniště, rostlinstvo je zde zastoupeno mokřinnými travinami, různými druhy mechů a lišejníků, květinami i vysokými smrky na okraji jezírek. Severní část parku proto není příliš přístupná, do těchto odlehlých končin nevede mnoho cest. Lidé se sem mohou dostat jen v případě, že půda zamrzne. Přepravovat se však musí pomocí motorových saní nebo lyží. Tyto vzdálené bažinaté oblasti jsou domovem mnoha druhů vodních ptáků a vyskytují se zde i vzácné druhy bažinných sibiřských orchidejí a masožravek. Orchidej Calypso je v těchto zeměpisných šířkách naprostým unikátem.

Národní park Oulanka je již po více než 100 let z části ponechán v nedotčeném stavu. Vzniká tak jakýsi prales, kde není patrná činnost člověka a příroda si se všemi problémy musí poradit sama. Mnohé druhy rostlin i živočichů se vyskytují pouze na určitých místech, jako by si vytyčili své hranice. Bohatší půdy jsou porostlé smrkovými či borovými lesy. Na skaliskách se usadily převážně vysoké borové či smíšené lesy. Během procházky parkem můžete sbírat jahody, ostružiny, borůvky nebo morušky.

Oulanka je také oblastí, která je velmi bohatá na přírodní druhy. Žije zde totiž přes 30 druhů savců, z nichž jmenujme například vlka, rysa, četné kunovité šelmy jako tchoře, lasice a hranostaje, dále také jezevce, lišku a dokonce i rosomáka či medvěda hnědého. Na stopy těchto velkých šelem je možné narazit poměrně často, ale abyste je přímo zahlédli, byste museli mít velké štěstí. Většinou se totiž ukrývají hluboko v lesích, mimo značené stezky. Ze zástupců vysoké zvěře zde můžete pozorovat jeleny, sibiřské losy a soby divoké. Park se stal hnízdištěm řady vzácných druhů ptáků, hnízdí zde například vlaštovky, kukačky, skřivani, ledňáčci, labuť laponská, červenka, skřivan sibiřský a mnoho dalších. Na obloze krouží i velcí dravci jako orel skalní nebo výr velký. Řeky jsou plné lososů, kteří se zde rozšířili migrací z Bílého moře.

Na své si v národním parku přijdou zejména milovníci pěší turistiky, kteří se mohou vydat za jeho poznáním třeba po stezce Karhunkierros. Karhunkierros neboli Medvědí okruh je jednou z nejstarších a nejlepších turistických stezek ve Finsku měřící úctyhodných 80 km. Nejde ani tak o okruh, ale o cestu, kde je potřeba se dostat z jednoho bodu do druhého. Stezka vede z velké části přes odlehlá území, proto je potřeba se na její zdolání pořádně připravit. Nejvhodnější dobou pro návštěvu je podzim, kdy okolní příroda hraje všemi barvami.  Nabízí se tak nádherné scenérie. Na trasu můžete vstoupit ze čtyř startovních míst, většina návštěvníků však volí pro svou cestu směr ze severu na jih.

Po cestě narazíte na několik přírodních chat, které slouží jako útočiště k jednorázovému přespání. Všechny vypadají téměř stejně a během hlavní sezóny mohou být přeplněné. Proto je dobré si s sebou vzít vlastní stan, ve kterém je místo vždycky.  Všechny cesty jsou zde dobře značené, není proto nutné mít s sebou mapu, plně vám postačí plánek, který vám dají v informačním centru. Mnohem důležitější součástí vaší výbavy se stane repelent proti hmyzu, hodit se budou i síťky přes obličej.

Pokud je pro vás turistika skutečným koníčkem, můžete si cestu prodloužit o 22 km dlouhý úsek vedoucí z Hautajärvi. Z městečka Juuma máte možnost se vypravit na tzv. Malý medvědí okruh dlouhý 12 km a vedoucí ke kaskádám Myllykoski a Jyrävänjäri. Tento okruh se dá zdolat za pět až šest hodin.

Skvělým výchozím místem do Karhunkierros je také městečko Ruka, kde se nachází známý lyžařský areál. Jelikož je obklopeno nádhernou přírodou, je hojně vyhledáváno také v letních měsících a má stále co nabídnout. Je zde spousta ubytovacích a stravovacích možností i dobré autobusové spojení do Kuusamo, což je poměrně rozlehlé pohraniční město.  Ve středu parku je zřízena výzkumná základna univerzity v Oulu a velké informační centrum pro návštěvníky.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 11 428 krát.